Michal Zemko: „Jakýkoliv klastr dává členům přesně tolik, nakolik jsou sami členové aktivní.“

Michal Zemko. Nadšenec do technologií, prezident výkonné rady Klastru MECHATRONIKA a také výkonný ředitel úspěšné výzkumné organizace COMTES FHT a.s., která je členem Klastru MECHATRONIKA od září 2015. V rozhovoru prozradil, jak vedla jeho cesta z Košic do Dobřan, jaké hvězdné klienty má COMTES FHT v portfoliu i proč mu dává smysl být členem klastru.

Michale, v COMTESu pracuješ už poměrně dlouho. Jak jsi k té práci vlastně dostal?

Moje cesta začala v Košicích na Technické univerzitě, kde jsem studoval na Hutnické fakultě. Univerzita, respektive můj profesor Tibor Kvačkaj na katedře Tváření kovů s COMTESem spolupracoval. Jednoho dne se mě zeptal, jestli si nechci udělat výlet do Plzně na setkání ke společnému projektu, tak jsem se jel podívat. Bylo to tenkrát poprvé, kdy jsem byl v Plzni v COMTESu. Bydleli jsme tam v hotelu Škoda na náměstí Českých bratří, poblíž Borské ulice, kde byla první kancelář COMTESu. To byla první návštěva, kdy jsem navnímal atmosféru. Ohromně se mi líbila ta dynamika, entuziasmus, ta snaha řešit průmyslové problémy a nacházet řešení. No a dalším krokem bylo, že jsem o rok později v rámci praktické části diplomové práce potřeboval výpočty. Vždycky jsem dost inklinoval k modelování a počítačovým simulacím. V té době v Košicích nebyly simulační programy, v COMTESu byly. Vycházelo to tedy částečně z mé iniciativy. Klíčovou roli ale sehrál profesor Kvačkaj, který mi tam umožnil třítýdenní stáži, abych se k té k simulaci dostal.

 

Kdy to bylo?

V roce 2002 se uskutečnila zmíněná první návštěva, v roce 2003 jsem tam byl na stáži, kdy jsem dostal velký prostor od vedení COMTESu, jmenovitě Zbyška Nového a Libora Krause, a do kanceláře docházel jako do práce. Seznamoval jsem se s těmi výpočetními nástroji, to bylo to jediné, co jsem potřeboval udělat, a bavilo mě to.

Tehdy pro tebe byl COMTES výjimečný už jen tím, že disponoval moderními technologie, které jinde k dispozici nebyly, že? Čím je výjimečný dnes?

Ano, potvrdím, co říkáš, určitě byl inovativní už od založení. Nasazení simulace tehdy nebylo až tak běžné. Nevím, zda byli první v Česku a Slovensku, ale určitě byli mezi prvními. A stále je inovativní. Konkrétně bych zmínil například nestandardní, specifické metody zkoušení kovů, dále je to určitě 3D tisk kovů a možnost připravit materiál „na míru“ z pohledu chemického složení, vlastností i tvaru. Na každé té technologii se dá najít něco speciálního. Na 3D tisk kovu koupíte tiskárnu, nějakým způsobem se dá tisknout, ale klíčové je vymyslet, jak upravit parametry, jak dosáhnout vlastností, které se hodí na nějaký konkrétní účel. To je to specifické a pomáhá tomu simulace. Schopnost navrhovat materiály, které se opět dají využít na různé účely. Dnes jsou služby a produkty z COMTESu zajímavé pro různé oblasti průmyslu, ať je to strojírenství, aerospace, automobilový průmysl, zdravotnictví, ale i spotřební segment, jako je elektronika či hodinářství. To si myslím, že je docela výjimečné.

 

„Ty nejexkluzivnější služby zajímají globálně jen několik málo společností“

Vyjmenoval jsi několik různých odvětví. Dalo by se říct, že o vás firmy, které by potenciálně mohly využít vašich služeb, už vědí?

Jsou dvě oblasti inovací. Jedna je ta technická, o té už jsem mluvil. Ta druhá může být procesní, administrativní a obchodní. A právě tam asi směřuje tahle otázka. My děláme čistě business to business, tedy B2B spolupráci, neposkytujeme služby pro širokou veřejnost. Obchodní a marketingové nástroje pro tenhle způsob fungování jsou odlišné. U nás nefunguje masový online marketing, telemarketing a tak podobně. Ani nemůže fungovat, protože ty nejexkluzivnější služby zajímají globálně jen několik málo společností. Budování dobrého jména, to je postupná, dlouhodobá činnost, která přináší nejvíce ovoce. Uvedu příklady. Z výzkumné oblasti jsou to publikace, účasti na konferencích, tam se navazují kontakty a buduje renomé. Další je spolupráce s vysokými školami, výzkumnými organizacemi a průmyslovými podniky. Účast v mezinárodních projektech je také hodně důležitá pro to být vidět, stejně jako členství v různých profesních a oborových organizacích a klastrech. To je další věc, která ohromně pomáhá rozšiřovat povědomí o naší činnosti. Kdybychom šli lokálněji, je to spolupráce s krajem, s městem, díky které se scházíme s okolními podniky a taky se základními a středními školami. Myslím, že nejdůležitější je mít ucelený balíček toho všeho.

Jedna věc je budování dobrého jména, brand building, druhá je byznys a získávání zakázek a zákazníků. Zajímá mě, kde COMTES získává ty největší zakázky? Předchází byznys vaše dobré jméno?

Dnes po 25 letech činnosti podíl zákazníků, kteří přichází bez přímé obchodní činnosti, roste. Osloví nás třeba tým Formule 1, že něco potřebuje vyzkoušet. To je fajn. Nicméně samozřejmě funguje i přímý marketing, kdy vymyslíme novou službu, zkusíme ji nabídnout stávajícím partnerům nebo vybraným firmám, které by to mohlo zajímat. Například co se týká veletrhů, tak jsme v poslední době skoro úplně upustili od toho mít vlastní stánek. Veletrh je pro nás možnost domluvit si B2B schůzky a navštívit stánky zákazníků potenciálních nebo i stávajících, ale také dodavatelů, protože bez investic a nákupu nového zařízení bychom nebyli schopni nabízet konkurenceschopné služby.

 

Když jsi zmínil, že jste dělali materiálové zkoušky pro tým Formule 1, napadlo mě, zda máte v regionu, Česku nebo i v mezinárodním kontextu velkou konkurenci? Kolik je společností, kterým se může tým Formule 1 ozvat s poptávkou, s jakou oslovili vás?

Samozřejmě, že nějaká konkurence existuje, ale musíme rozlišovat segment a region. COMTES je výzkumná organizace zaměřená na materiálový výzkum, vývoj technologií a zpracování kovů. Má řadu základních služeb, které jsou stejné, jako mají všechny materiálově orientované univerzity, jiné výzkumné instituce a specializované firmy. Takové služby jsou důležitou součástí komplexnějších projektů, ale samostatně je odebírají jen firmy z okolí. Stejně tak máme různá zařízení, díky kterým se provádí špičkový výzkum, ale dají se využít i na nějakou běžnější službu nebo činnost. Ale i tady platí, že třeba tepelné zpracování nebo běžné zkoušky se neprovádějí na velkou vzdálenost, jen lokálně. V tomhle segmentu trhu máme konkurenci v regionu i v ČR, nicméně jsou to převážně služby s nižší přidanou hodnotou.

A s tou vyšší přidanou hodnotou?

V nabídce jsou samozřejmě i mnohem více specializované služby jako je měření materiálových dat, tvorba materiálových modelů pro výpočty, vývoj technologií, návrh a prototypová výroba speciálních materiálů pro různé aplikace. To už je něco, s čím se dá pracovat v širším okolí. Pro nás jsou to hlavně německy mluvící země a celá Česká republika. Tam se potkáváme s jinou skupinou převážně zahraničních konkurentů. Tady uvedu jeden příklad, kdy vyvíjíme válcované plechy pro výrobce high-tech audiotechniky. Vymyslí si velmi přesné chemické složení plechu, z kterého pak vyrábí komponenty pro zesilovače zvuku. Naše nabídka v podobě schopnosti dosáhnout přesného chemického složení v požadovaných rozměrech v relativně malém množství je v širším regionu v podstatě bezkonkurenční. Třetí skupina služeb má takovou excelenci, že je můžeme nabízet na globálním trhu. Je to např. pokročilá charakterizace malých dílů a 3D tisk speciálních slitin se specifickou strukturou a vlastnostmi. To je něco, o čem se dá říct, že je unikátní. Publikujeme to jako první na světě, dělají se podle toho normy. Toto jsou oblasti, které jsou na špičce pyramidy, kde ta konkurence v podstatě není. Objemově, obratem, to není to největší. To největší je to uprostřed, tedy speciální služby, které oslovují širší region.

Což by možná sedělo na většinu firem, že jejich byznys na úplně nejdražším, nejšpičkovějším výrobku nestojí, protože těch odběratelů není tolik?

Ano, to je Paretovo pravidlo. Nejšpičkovější produkty neodebírá až tak velké množství zákazníků, nebo není potřeba velký objem. Třeba kolik se využije materiálu do jedněch luxusních mechanických hodinek? Připravíme špičkový materiál, který je ušlechtilý, má vlastnosti, aby ty hodinky nevydržely dva roky a pak přestaly fungovat, ale aby fungovaly v podstatě navždy. Mají nějakou cenovku, takže samozřejmě nějakou cenovku má i ten polotovar, ale když se ho spotřebuje ne jedny hodinky jen pár gramů, tak to na obrat až takový velký dopad nemá. Je to něco, s čím se dá chlubit, publikovat to, dělat si na tom jméno, renomé. Když řeknu, že ten výzkum se dá využít i jinde, tak tohle je příklad, ta špička ledovce. Další podobný segment je třeba zdravotnictví a implantáty. Tam se využívají podobné technologie jako pro ty hodinky a platí tam v podstatě to samé. Mnoho lidí zná dentální implantát, to je šroubek, který má pár desítek gramů, ale kdo má zkušenost se zubním implantátem, tak ví, kolik to stojí.

Stává se, že z nějaké specifické zakázky pro prémiového klienta vypadne úplně nový postup, který pak využijete dál a případně posunete i celý obor?

Stává, ale je to, upřímně řečeno, vzácnější, než bychom si přáli. Nás dost často oslovují zákazníci a partneři, kteří mají specifické požadavky, a není to snadno aplikovatelné na podmínky jiného výrobce. Další významný bod, který to ovlivňuje, jsou smlouvy o utajení a domluvy o tom, co my s těmi výsledky můžeme a nemůžeme dělat. Taky jsem řekl hodinářský průmysl a tým Formule 1, žádnou konkrétní značku, protože to je něco, co nesmím říct.

Když bych se zeptala na ty úplně nejzajímavější zákazníky nehledě na objem zakázek, jaké bys mimo utajený tým Formule 1 a nejmenovaného výrobce švýcarských hodinek zmínil?

Apple, Boeing, Volkswagen, Škoda Auto, Škoda Transportation, Škoda JS.

„Velký průmysl začíná na 20 tunách a výš“

 

Takže zákazníky máte a zvučné!

Myslím, že máme stabilní portfolio zákazníků, kteří jsou s námi léta, a pak každý rok přijde nějaký nový, stejně jako každý rok dojde i k ukončení spolupráce. Portfolio našich zákazníků vyplývá ze struktury služeb, o nichž jsem mluvil před chvilkou. Máme zákazníky z regionu, kteří odebírají ty běžnější služby. Jiné je portfolio zákazníků pro ty sofistikované služby, kteří s námi spolupracují pro nějakou přidanou hodnotu. Může to být rychlost dodání, kterou máme velmi konkurenceschopnou, což může být také významný faktor.  Pak je to spolehlivost a kvalita. Reklamace se objeví jedna dvě za rok, jiné roky žádná. Někdy je to spíš ta exkluzivita.

Když někdo potřebuje konkrétní slitinu v konkrétním tvaru, a třeba i bez našeho výzkumu, jenom pro konkrétní užitek, tak v Europě už není tolik podniků, které by byly schopné odlít speciální materiál a pak ho dostat do potřebného tvaru. Anebo je nezajímá zakázka, která má „jen“ jednu tunu. Skutečný velký průmysl metodologicky začíná na 20 tunách a výš. COMTES dokáže prototypovat v tavící peci, kde je možné odlévat cca 450 kg oceli. Takže když někdo potřebuje tunu, tak jsou to pro nás tři tavby. Provedeme tavby a zpracujeme je do finálního tvaru a požadovaných vlastností. Jiné výzkumáky, ať už univerzitní, akademické nebo jakékoliv jiné, většinou mají tavící možnosti mnohem menší, v jednotkách kilo, maximálně v desítkách, což pro to průmyslové využití není dostatečné. Je to vhodné na rychlé a levné hledání nových materiálových koncepcí, ale už to není tak využitelné v praxi.

Stává se, že ti občas někdo zaklepe na dveře kanceláře, že potřebuje něco vyzkoušet, a ty vytáhneš 3D tiskárnu na kov z šuplíku…?

To se děje spíš v rámci popularizace a spolupráce se školami. Stalo se nám, že přišli studenti střední školy, kteří začínají s podnikáním a potřebovali nějaké zkoušky, ať už pro své klienty, nebo třeba v rámci školí práce. Velmi výjimečně se ozve nějaký domácí kutil, že něco dělá a potřebuje s tím pomoct, ale to je samozřejmě jenom z nejbližšího okolí a opět dost často jako důsledek popularizačních aktivit.

COMTES sídlí v Dobřanech, kde je vaše společnost docela pojem, místní jsou rádi, že tam mají takového zaměstnavatele. Slavili jste nedávno 25 let velkou akcí pro veřejnost. I ty jsi důkaz, že COMTES dokáže přitáhnout zaměstnance až z Košic.
S Dobřany je to myslím oboustranně prospěšné. Ve vedení Dobřan se za ta léta vystřídalo několik starostů a se všemi jsme měli nadstandardní vztahy. Ono je to částečně tím, že Dobřany jsou relativně malé město, a i když je tam samozřejmě firem víc, COMTES je velikostí významný hráč. Přijde nám přirozené, že když někde působíme a z toho místa pochází i naši kolegové, tak máme určitou spoluzodpovědnost za fungování obce, takže podporujeme různé kulturní aktivity, třeba v našem sálu zkouší dobřanský Dětský orchestr Macarát. Probíhají tam i nějaké další společenské akce, spolupracujeme se základní školou, vedeme tam kroužek 3D tisku, spolupracujeme s hasiči a v naší budově sídlí i část mateřské školy.

Jsi velký fanda technologií, řekni mi, jaké trendy teď ovlivňují zpracování materiálů, kovů, materiálové inženýrství obecně?

Já bych řekl, že dneska je to spíše kombinace trendů. Těžko vypíchnout jeden jediný, který by měl největší dopad. Všechny ty trendy směřují ke třem hlavním cílům, a sice zvyšování efektivity a stability procesů, zvyšování energetické účinnosti a udržitelnosti a posun k materiálům a procesům navrženým přímo pro konkrétní aplikaci. Tyhle cíle se dosahují různými prostředky, které jsou vzájemně propojené. Stabilita je založená na tom, že znám svůj proces, sleduji parametry a předvídám co se stane. V minulosti tyhle věci byly hodně založené na know-how lidí, kteří byli nositeli poznatků v podniku a věděli o daném projektu nebo procesu všechno. Dnes tihle lidé mizí a jejich roli přebírá digitalizace a AI. Když dokážu měřit relevantní data, tak se dá snadněji vysledovat, že se něco začíná vychylovat z normálu, a provést nápravná opatření. Ať už je to ve výrobě, nebo v kontrole kvality výsledných produktů. Stabilita je tedy hodně spojená s daty. Když budu mluvit o efektivitě procesu a přenesu ji do roviny produktivity, tak jde o to abych za jednotku času vyrobil více produktů s nižšími náklady. Aby byly nižší náklady musí to být i energeticky účinné a tím se dostáváme i k energetice a ekologii.

Dalo by se říct, že to je právě gró byznysu COMTESu? Díky výrobkům od vás klienti dosahují lepší efektivity, je to tak?

Rozhodně se o to snažme. Co se týče materiálů, už jsem zmínil oblast výrobních prostředků nebo nástrojů. To je velmi silný segment, kde se COMTES pohybuje, a to jak klasickou metalurgií, tedy přípravou a tepelným zpracováním nástrojů tradiční cestou, tak také hodně se rozvíjející oblastí aditivních technologií, 3D tisku, kde máme i globálně unikátní výsledky a naše nástroje dosahují mnohonásobného zvýšení životnosti v porovnání s těmi konvenčními.

Zmínil jsi oblast aditivních technologií, což je velmi udržitelné materiálové inženýrství, je to tak?

Z pohledu materiálového inženýrství COMTES navrhuje udržitelné technologie i v oblasti tradičních oblastí, jako je kovárenství. Jde o to, aby z polotovarů při výrobě finálního výrobku vznikal co nejmenší odpad. Aditivní technologie jsou typickým příkladem. Tam se spotřebuje prakticky jenom ten materiál, který je v daném výrobku. Není to samozřejmě 100%, nějaké ztráty už při tisku jsou, ale minimální. Udržitelnost a hospodárné nakládání materiálu je jeden z megatrendů v EU. Jsem hrdý na to, že COMTES svou činností k těmto cílům přispívá.

A já dám do titulku, že COMTES je megatrendy! Ve vědecko-technickém parku Dobřany, kde sídlí COMTES, má sídlo také Klastr MECHATRONIKA, v němž působíš jako prezident Výkonné rady. Byl jsi u jeho zrodu?

COMTES Klastr MECHATRONIKA nezakládal a ani nebyl mezi zakládajícími členy, protože Klastr MECHATRONIKA vznikl už v roce 2011 a COMTES se stal členem až kolem roku 2018. V té době jsme zvažovali další možnosti zapojení se do dalších aktivit, struktura členů nám dávala smysl, tak jsem se přihlásil a stal se členem výkonné rady.

„Jakýkoliv klastr dává členům přesně tolik, nakolik jsou sami členové aktivní“

Jaké jsou podle tebe největší přínosy členství?

Na Dni klastrů v TechToweru loni na podzim jsem měl za COMTES krátký příspěvek právě o tom, co přináší klastry svým členům. Základem je informační servis, ať už je to newsletter, sociální sítě nebo přímé oslovení od výkonné ředitelky Katky Podané nebo dalších lidí v klastru. Jako příklad uvedu, že jsme dostali nabídku na vystoupení na konferenci v Bavorsku. Byl tam kolega z COMTESu, profesor Džugan, a vyústilo to v konkrétní spolupráci. To je takový základ, že přichází nějaké informace, které se dají využít. Druhou oblastí je česko-bavorská spolupráce, což je silný aspekt Klastru MECHATRONIKA. Už mnoho let máme sérii projektů s bavorskými partnery, původně byl hlavní partner bavorský Klastr mechatroniky, ale jsou to i různé vysoké školy a další spolky. Díky tomu je COMTES členem několika konsorcií a výrazně rozšířil svoji spolupráci v příhraničí, což je další hmatatelný přínos Klastru MECHATRONIKA. Dále bych rád zmínil podporu vzdělávání. Klastr MECHATRONIKA má své zástupce v regionálních radách a organizacích. Získáváme tak informace o tom, co se v regionu děje, a tam, kde je to možné, se můžeme díky tomu i podílet na spoluvytváření politik a strategií, které v regionu vznikají. Ten přínos pro různé členy samozřejmě může být různý, ale vždy to vyžaduje určitou aktivitu. Když jsem členem jakéhokoliv spolku a jenom pasivně přijímám informace, tak z toho možná něco získám, ale nevytěžím to maximálně. Když se aktivně snažím a zapojuji, tak se ty věci mohou multiplikovat a přínos je větší. Jakýkoliv klastr dává členům přesně tolik, nakolik jsou sami členové aktivní.

Kdyby sis měl představit Klastr MECHATRONIKA za 5-10 let, jak bude vypadat?

Byli bychom rádi, kdyby se povedlo udržet stávající rozsah činností. Takové to TOP je česko-bavorská spolupráce, ta je výborná, tu udržet a mírně rozšířit, to je to, co bych chtěl vidět i za pět, deset let. Teď je ta spolupráce na historickém maximu, takže udržení tohoto stavu je vlastně dobrý stav. Myslím, že v této oblasti nemusíme tolik růst. Co se týče počtu členů, tam si nějaký mírný nárůst dovedu představit. Klastr je kompetenčně zaměřený, takže máme členy, kteří jsou dodavatelé služeb do širší mechatroniky, mohou to být různé dílčí komponenty nebo i integrátoři, dodavatelé automatizace nebo nějakých zařízení, třeba laserových zařízení nebo materiálových řešení. Tím společným jmenovatelem je, že jsme schopní kompetentně dodávat, spolupracovat se „spotřebiteli mechatroniky“, což jsou většinou velké firmy, které nějakým způsobem pro svoji činnosti využívají mechatronické systémy. Tohle mechatronické portfolio dneska doplňují střední školy, hospodářská komora i dodavatelé služeb mimo oblast mechatroniky, třeba jazykové tlumočení a tak dále. Myslím, že by dávalo smysl rozšířit klastr i o další poskytovatele služeb, ať už v oblasti vzdělávání nebo třeba kyberbezpečnosti, kteří by díky členství v klastru mohli spolupracovat nebo rozšířit svůj dosah a zároveň zatraktivnit klastr pro další firmy působící v širší mechatronice, v oborech spojených s mechatronikou.

Představuji si to správně, že teoreticky jsou členy klastrů i přímí konkurenti?

Stává se to docela běžně. Může to vypadat jako nevýhoda, ale výhody členství převažují. Dle Evropské komise by klastry měly přednostně sloužit malým a středním podnikům a dál je rozvíjet. Odborně, ale např. i v právním poradenství, v kyberbezpečnosti, nebo v dalších oblastech spojených s podnikáním. Nemyslím tím ale inkubaci, to je jiný level, tam je ta péče mnohem větší, když jde o začínající podnik. Klastr může takovou funkci taky mít, ale v tuhle chvíli v klastru nemáme členy, které by vyloženy byly startupy. Většinou tam máme firmy, které už mají tu počáteční fázi za sebou. Klastr může být takový přítel na telefonu, který ví, jak řešit problémy členů nebo jejich potřeby, a to ne nezbytně vlastní činností, ale že je umí nasměrovat.